Kastrace fen
Kastrace fen je v dnešní době stále běžnějším, a díky zlepšení veterinární péče i dostupnějším, zákrokem. Proto jsme si pro Vás připravili souhrnný přehled výhod a nevýhod tohoto zákroku. Pokud v budoucnu neuvažujete pro svou fenu o možnosti mít štěňata, je kastrace zcela na místě. Provedení kastrace je vhodnějším řešením než opakovaná aplikace hormonálních preparátů, které mohou mít mnohdy nežádoucí účinky. Mezi chovateli panuje mylná pověra, že každá fena by měla mít alespoň jednou za život štěňata. Kastrace může být včasným řešením i v případě nechtěného nakrytí feny. V opačném případě se březost přeruší aplikací hormonálních přípravků.
Proč kastrovat fenu?
- Prevence nechtěného zabřeznutí
- Zamezení hárání
- Řešení cukrovky (diabetes mellitus) – kastrace bývá často dostačujícím řešením při prokázaném onemocnění touto chorobou.
Vyhnutí se falešné březosti (tzv. pseudogravidity)
- Falešná březost se u fen může objevit bezprostředně po hárání. Fena se chová jako při skutečné březosti a napodobuje následnou péči o štěňata. Během této doby může i adoptovat některou z hraček a chovat se k ní jako k vlastnímu štěněti. Obvykle začne být aktivní i mléčná žláza, která se naplní mlékem. Mléko, které ve žláze zůstává, může ovšem vyvolat závažný a velmi bolestivý zánět, který je následně nutno léčit.
Prevence onemocnění pohlavních orgánů - zánětu dělohy(pyometry), cyst na vaječnících a mléčné žlázy
- Pyometra (hnisavý zánět dělohy) patří z uvedených problémů k nejčastějším a nejnebezpečnějším, zejména u starších fen. Kastrace je první volbou ve většině případů, kde již nepočítáme s dalším chovem štěňat, nebo zdravotní stav jinou možnost neponechává. V některých případech – pokud se jedná o mladou fenu, se kterou počítáme k dalšímu chovu, jedná se o otevřenou formu pyometry a celkový zdravotní stav není příliš narušen – je možno vyzkoušet u feny konzervativní způsob léčby podáním léků.
- Ovariální cysty (cysty na vaječnících) velmi často způsobují rozvoj pyometry, cukrovky a útlum funkce kostní dřeně vlivem trvalého nadbytku pohlavních hormonů-estrogenů. Tento stav lze řešit podáním hormonálních přípravků; v případě neúspěchu je dalším krokem kastrace.
- Nádory mléčné žlázy – jsou častým onemocněním hlavně u starších fen. Kastrací ještě před prvním háráním feny se sníží riziko vzniku novotvarů mléčné žlázy až o 97 %, před druhým háráním o 91 %. Kastrace provedená v pozdější době nemá z hlediska prevence vzniku nádorů už takový význam, jako v mladém věku.
V jakém věku nechat fenu kastrovat?
- Nejčastěji se feny kastrují až po dosažení pohlavní dospělosti tedy ve stáří 8 až 12 měsíců, kdy fena poprvé hárá.
- Jak již bylo uvedeno výše, z hlediska prevence vzniku nádorů mléčné žlázy by měl být zákrok proveden před prvním háráním nebo nejlépe mezi prvním a druhým háráním. V tomto věku jsou feny většinou pohlavně i psychicky vyspělé, neboť psychika feny se po zákroku může měnit. Velká plemena psů psychicky dozrává kolem 1,5 roku věku, zatímco malá plemena dosahují psychické zralosti už v 8 až 12 měsících.
- Jako prevence nechtěného krytí je kastrace vhodná kdykoliv, nejlepší je zákrok naplánovat mimo hárání.
- Kastraci starších fen provádíme jako prevenci zánětu dělohy, který je poměrně častý a vzniká 6 až 8 týdnů po hárání, kdy majitel pozoruje u feny výtok z pohlavních cest, zvýšený příjem vody, únavu a následně horečky, které jsou již průvodním jevem vážného onemocnění.
Nevýhody kastrace a možné komplikace
Chirurgický zákrok probíhá v naprosté většině případů bez problémů a je fenami velmi dobře snášen. Nejčastější komplikace a nevýhody jsou následující.
- Riziko anestézie, krvácení do dutiny břišní, nekompletního odstranění vaječníků, tzv. pahýlová pyometra. V dnešní době jsou však tyto komplikace sníženy na minimum důsledným dodržováním chirurgických postupů, jako je volba vhodné anestézie, použití sterilních roušek a nástrojů a správného provedení chirurgického zákroku.
- Obezita – vlivem hormonální změny se feny po kastraci stávají klidnějšími. Jako prevence stačí úprava krmné dávky nebo dostatečný pohyb.
- Močová inkontinence – nechtěný únik moči se může ojediněle vyskytnout u malého procenta kastrovaných fen. Vyšší riziko je u fen vážících více jak 20 kg. Inkontinence se může objevit hned, ale také až za několik let po kastraci, nejčastěji s odstupem 3 let. Na vině je pravděpodobně snížená hladina estrogenů. Tento stav je ovšem dnes poměrně snadno řešitelný podáváním nehormonálních přípravků.
Jak se kastrace feny provádí?
- Předoperační péče před kastrací spočívá ve 12 až 24 hodinové hladovce, kdy vodu odejmeme 1 až 2 hodiny před zákrokem. Lze provést i předoperační vyšetření krve ke stanovení vhodného typu narkózy.
- Typ anestézie se volí podle věku a zdravotního stavu feny a po dohodě s majitelem, který si může zvolit mezi intravenózním typem (aplikace anestetik do žíly) nebo inhalační anestézií (napojení na inhalační přístroj a monitoring dechu během zákroku).
- Na našem pracovišti provádíme po předchozí domluvě v rámci tohoto zákroku buď ovariektomii, t.j. odstranění pouze vaječníků, nebo ovariohysterektomii, kdy odstraníme spolu s vaječníky také dělohu.
- Doba operace se pohybuje od 30 do 60 minut. Operatér miniinvazivním přístupem z linea alba (vazivový pruh procházející středovou linií břicha) vybaví oba vaječníky a dělohu. Tento přístup volíme z důvodů menší bolestivosti, lepšího pooperačního hojení bez otoků, jizev a bez rizika nedorůstaní chlupů.
- U obou typů narkózy dochází k probuzení zvířete ihned po zákroku a po následné stabilizaci a při plném vědomí je fena propuštěna do domácí péče. Samozřejmostí je aplikace léků proti bolesti a v případě potřeby i antibiotik. Následují 2 až 3 pooperační kontroly a vyjmutí stehů cca za 10 dní.
Následná péče v domácím prostředí
- Domácí péče spočívá zejména v zabránění olizování operační rány. Na našem pracovišti je ihned po zákroku feně navléknut ochranný obleček či vydán ochranný límec.
- Vodu můžeme podávat asi hodinu po probuzení. S krmením počkáme přibližně 5 hodin a krmíme menší dávku, aby nedošlo ke zvracení.
- Doporučuje se vynechat příliš dlouhé procházky, skákání a podobnou zvýšenou fyzickou aktivity zvířete.